Malé věci/velká změna: Televize

Nemám televizi. Už osm let. Když to někomu řeknu, tak na mě většinou kouká a ptá se: „A na co se teda díváš?“. Já většinou odpovídám: „A na co se díváš ty?“.

Člověka, který se na televizi pravidelně dívá, lze totiž poměrně snadno poznat. Myslí si, že svět kolem je poměrně drsné místo k životu, samé vraždy, únosy, bitky a znásilnění na denním pořádku. Všude jenom kriminálníci, zloději, lichváři, narkomani a podvodníci. Teroristi, ručníkáři, komanda a blázni. Atakdále, atakdále… Samozřejmě to netvrdí všem lidem kolem sebe neustále dokola, ba dokonce tvrdí, že si nic takového nemyslí! Jenže stačí dobře poslouchat, číst mezi řádky, jak se vyjadřuje o světě kolem, co si myslí o dnešní situaci, lidech, světě… Dříve jsem to nedokázal jednoduše vysvětlit, dokud mi nepřišlo mailem toto video:

Autora jsem bohužel nevypátral, nicméně mu tímto děkuji.

Jedny blbé zprávy, řeknete si. Jenže někdo se denně kouká i na několik zpráv. Každý den. Týden. Měsíc. Rok. Roky… Na světě je přitom krásně, ale známé přísloví taky říká, že opakovaná lež se stává pravdou. Je důležité si uvědomit, že naše myšlenky, pohled na svět, pocit štěstí a mnohé další utváří naše okolí, přátelé, věci které čteme, posloucháme a děláme.

Jaký asi budeme mít pohled na svět, když se každý večer s železnou pravidelností dozvíme, že „vražda… nehoda… znásilnění… únos… zbraň… problém… exekuce… válka… smrt…“?  A co teprve druhý den, kdy si svůj názor na svět potvrdíme – třeba když o tom s někým mluvíme a rozebíráme to ze všech stran: „Týý jo, slyšel jsi o tom, jak tam tu holku voběsili ti zfetovanci u diskotéky na kandelábru? Strašný, že?“.

Co kdyby se třeba lidé na zprávy nekoukali vůbec? Nebo se místo zpráv koukali na záběry nádherné přírody? Nebo se šli projít do lesa? Nebo… Moc dobře vím, že nevědomé ovlivňování, či přesvědčování má na naše podvědomí mnohem větší vliv, než jsme si ochotni připustit! A co teprve televize „jenom“ jako kulisa –  to je potom jízda! Informace se lidem do podvědomí dostanou mnohem rychleji a efektivněji. Jen o tom jaksi neví…